Od roku 2010 vytváří Jiří Ptáček nový cyklus obrazů s názvem Metamorphosis, který se stylově i pocitově liší od Dokonalého světa a vznikl jako určitá reakce na něj. Jedním z impulzů byl pocit absence senzitivity, která chybí zářivě barevnému, dokonalému a přitom odcizenému světu, jehož obraz je idealizován a deformován vlivem reklamy. Obrazy z cyklu Metamorphosis působí tajemně, zvláštně a snově a dostávají se až k meditativním polohám.
Nezobrazují virtuální realitu, vycházejí z hlubokých vnitřních pocitů. Mění se i technické provedení, akrylová malba je kombinovaná s energickou kresbou tuší na plátně, převládá temnější barevné ladění. Zobrazená realita ztrácí pevné kontury vytvořené podle šablon, získává neurčitý a prchavý výraz. Malíř zde pracuje s náznakem, z barevných skvrn a vrstev se vynořují konkrétní tvary – fantastická města, tajemné věže, torza lidských figur, zvířata, ryby. Filigránsky jemná kresba umožňuje vystihnout strukturu motivů, dostat se pod povrch jevů, odhalit kostru a dokonce nervový systém bytostí. V cyklu Metamorphosis zaznívá myšlenka o křehkosti a pomíjivosti fyzické existence. Křehké bytosti se pohybují v nadčasovém prostředí imaginárních krajin, podléhají změnám v čase, některé spolu vedou živočišný zápas.